Korek, šroubovací uzávěr nebo uzávěr skleněný?
V současné době se mezí vinaří rozhořela velká diskuse o tom, jak se co nejlépe postavit k otázce, co je nějlepším řešením pro uzávěry láhví: korek, šroubovací kovový uzávěr nebo skeněný speciální uzávěr? Uveďme si aspoň žákladní stanoviska pro a proti u jednotlivých možností.
Korek
Představa tradiční láhve kvalitního vína je spojena se zátkou z přírodního korku. Korek se získává z kůry stromu Quercus suber, korkového dubu. Najdeme ho snad už jen pouze v západním Středomoří, kde se pěstuje na ploše asi 2,7 milionů hektarů. Kůra tohoto stromu je několik cm tlustá, dorůstá a slouží k ochraně před vysycháním stromu, před horkem i škůdci. Více než 50 % kůry dodává Portugalsko, asi 20 % Španělsko. Mezi další producenty patří Alžírsko, Itálie a Maroko. Ve výrobě konečného produktu, tedy zátek z přírodního korku, je s téměř 80 % v čele výrobců Portugalsko.
Stromy korkového dubu dorůstají do výšky 8 - 10 metrů, životnost mají asi dvě stě let. Poprvé je možné odstranit kůru stromu, když je mu 25 let. Tato „panenská kůra" však není určena pro výrobu korkových zátek láhví. Další sklizeň se může opakovat v intervalu 9 až 12 let. Po sklizni se kůra asi rok skladuje, potom se vaří ve vodě, lisuje, ručně se řeže a třídí podle kvality. Pak se z plátů řežou proužky, ze kterých se vysekávají válcovité zátky. Tyto polotovary se ještě musí ohladit a vybrousit do kulatého tvaru. Následuje bělení, třídění podle stupňů kvality, impregnace v substanci podobné vosku (také proto, aby zátka klouzala), potom se do zátky vypálí značka (dnes je to často jen potisk).
Čím je víno vzácnější, tím by měl být kvalitnější korek, který láhev uzavírá. Hodnotný korek smí mít jen několik pórů, které jsou kolmo k letokruhům. Ale i ten nejlepší korek může být příčinou „korkové chuti" i nepříjemného pachu, způsobeného bakteriemi, které jsou v něm obsaženy. Korek tak začíná hnít a tlít a tím se nakazí i víno. Nejde tedy o onu typickou korkovou příchuť, ale o hnilobný proces. Je jasné, že vinaři věnují mnoho času a námahy výrobě svých vín, velkým problémem se především v posledních letech stala kvalita korku, který je stejně jako víno přírodním produktem, ale může zničit celoroční práci vinařů.
Celý svět používá přírodního korku pro uzavírání láhví. Roste produkce vína, ale víno se již neplní do kanystrů či dvoulitrových láhví, ale nejvíce do láhví s obsahem 0,75 l, proto také stoupá spotřeba korku. Velcí producenti korkem již pomalu nestačí krýt poptávku, stoupá jeho cena, jeho kvalita se však zhoršuje. Vinaři se stále častěji musí smiřovat s tím, že se jejich vína zcela nečekaně musí vylít, protože byla zasažena korkovou plísní, jsou zatuchlá a nepoživatelná.
Šroubovací uzávěry
Některá vinařství se již zcela přesvědčila o tom, že požadavky moderního managementu kvality stojí na prvním místě a pokud se zvolí vhodný materiál, je uzavírání vinných láhví šroubovacím uzávěrem cestou tím správným směrem. Mezi takové průkopníky v Rakousku patří např. vinařství Dinstlgut Loiben v regionu Wachau. Argumenty pro volbu těchto uzávěrů mají logiku: mladá a svěží vína zůstanou v láhvi se šroubovacím uzávěrem déle svěží, s kapslí uzávěru s bezpečnostním kroužkem není možné manipulovat, spotřebitel tak na první pohled vidí, že láhev je nedotknuta. Láhve mohou stát či ležet, mohou být jednoduše otevřeny a opět zavřeny, obsah láhve nepřijme cizí příchuť. Vinařství Dinstlgut vsadilo na systém uzávěrů Stelvin. Kvalitní uzávěr používají již třicet let v Austrálii nebo ve Švýcarsku. 60 mm dlouhá kapsle z hliníku (Longcap) s pěnovou vložkou a kovovým plátkem - kontaktní plocha ze skla a oceli uchovává vína tak, jako by byla v ocelovém tanku a zachovává optimální svěžest, dokonce se může víno ještě díky enzymatickému zrání dále rozvíjet. Tyto uzávěry jsou pro vinaře stoprocentní zárukou, že zákazník dostane v láhvi opravdu kvalitní výrobek. Snad ještě jeden nezanedbatelný fakt je třeba vzít v úvahu, a v tom se shoduje řada vinařů: často si zákazníci při zakoupení vína s korkovou chybou mysleli, že to zavinilo víno nebo dokonce vinař - a to už jde o víc, jde o pověst, která se snadno zkazí, ale dlouho získává. Škody, zaviněné korkem, jsou také nezanedbatelným faktorem - ve vinařství Dinstlgut je odhadují ročně asi na 4 000 Euro.
Šroubovací uzávěr je nejvhodnější na mladá bílá vína, která jsou určena k brzké konzumaci. Je ovšem poměrně drahý, hodí se pro kvalitativně výše stojící vína, pro jednoduchá letní vína se doporučuje jako nejvhodnější plastová zátka. K šroubovacímu uzávěru přecházejí i některá vinařství ve světě, např. na Novém Zélandu, dokonce někteří francouzští vinaři z oblasti Bordeaux. Je to nový trend ve vinařství, proto probíhá ještě řada výzkumů a zkoušek. Ve studiích o pozitivním vlivu bylo např. uvedeno, že vína s tímto uzávěrem mají nižší obsah síry než tomu bylo u korkových zátek. Faktem však zůstává jedno, totiž že o optimální kvalitě vín opatřené těmito uzávěry, bez cizích chutí, musí být přesvědčen hlavně zákazník.
Sklo
Je to k nevíře, ale pomalu se začíná jako materiálu pro uzavírání vinných láhví, používat skla. Výsledkem cesty hledání vinařů po alternativě se stal systém „Vino-lok", který přinesla na trh firma Alcoa, na trhu známá svými produkty z hliníku a jeden z největších výrobců zavíracích systémů a balicích strojů pro průmysl nápojů. Skleněné uzávěry zaručují tu nejvyšší jistotu, že se produkt v láhvi nezkazí a zůstane ve své chuti neutrální. Je možné jej recyklovat a stejně tak jako u ostatních uzávěrů i tu lze po otevření láhve použít tento dekorativní skleněný uzávěr znovu a láhev vzduchotěsně uzavřít.
Díky přesně určené formě láhve drží skleněná zátka velmi dobře v hrdle láhve. Kromě toho je ještě opatřena hliníkovým kloboučkem, aby nedošlo k jejímu poškození. Průkopníkem skleněných uzávěrů láhví se stalo v Rakousku vinařství Summerer z Langenlois. Této otázce se samozřejmě věnují experti z oblasti vína na několika vysokých školách a výzkumných ústavech vinařství.